Reportáž: 20 let s MX-5

Na předposlední červnový víkend se určitě těšil každý fanoušek značky Mazda a majitelé všech MX-5 snad třikrát tolik. Důvod je prostý – mega sraz 20 let s MX-5, který se uskutečnil k příležitosti dvacetiletého působení klubu MX-5 v Česku a pochopitelně oslavy 30 let modelu MX-5.

Od velkolepého srazu, který se konal o víkendu 21. – 23. června 2019 v Autokempu Rozkoš u České Skalice, mělo plno lidí velká očekávání. Jak nakonec proběhla tahle významná událost?

Osobně jsem se nemohl dočkat této akce, a proto už na pátek byla delší dobu zařízená dovolená. Přípravy začaly před pátečním obědem, kdy jsem s mou MX-5 (NA) dorazil na místní wapku a poté se přemístil do garáže, kde jsem se trochu věnoval i interiéru. Mezitím jsem kontaktoval kamaráda Milana s MX-5 (NBFL), který se nabídl, že pojedeme společně směr Hradec Králové. Proto jsme se tak cca o půl 6 večer setkali v Havlíčkově Brodě a vyrazili.

Plán cesty byl předem jasný, takže jsme vyjeli na Ždírec nad Doubravou, Slatiňany, Chrudim, Pardubice, Hradec Králové a poté přímo Česká Skalice. Užívali jsme si každý kilometr se staženou střechou a těšilo nás, že jsme zaujali i kolemjdoucí. Čím blíž jsme byli místu velkého srazu, tím víc jsme potkávali nějaké MX-5 a pochopitelně adrenalin v žilách stoupal.

Zhruba kolem osmé hodiny večerní jsme se ocitli před vstupní bránou ATC Rozkoš a uviděl jsem Michala Švaňka, jednoho z hlavních organizátorů, jak vítá přijíždějící účastníky srazu. Poté zahlédl mě a už jsem slyšel radostným hlasem z dálky: „Ty vole, Jiřino…“. Mezitím jsem k němu dojel a hned mi dal záludnou otázku, konkrétně, abych si tipl, kolik MX-5 už dorazilo. Tak střelil jsem od boku, že tak 200 a on: „To zase ne, ale ty jsi konkrétně 161. v pořadí a kolega za tebou 162., neskutečný na pátek“. Po předání vstupného a dárkové tašky jsme byli posláni do zadní části kempu na hlavní plochu, kde stojí ostatní MX-5.

Pomalým tempem jsme projížděli celým kempem a potkávali houfy lidí, takže už tady mě napadlo, že to bude opravdu velká akce. Dojeli jsme k hlavní ploše a zde se nás ujali členové organizačního týmu a vysvětlili nám, že se parkuje podle dané generace, takže já jsem zavítal do první řady a kolega Milan zase do druhé. Ale řeknu Vám, vidět tolik MX-5 pohromadě při západu slunce a k tomu i davy lidí, které se baví společně a nedělají rozdíly na autech, to je zkrátka něco úžasného. Prohodil jsem pár slov s lidmi, které znám z předchozích srazů a postupně si procházel jednotlivé exponáty srazu. Nemohl jsem opomenout samozřejmě ani přihlášení do bohaté tomboly a na projížďku či slalom. Bohužel na slalom byla už kapacita naplněna, tak alespoň jsem se přihlásil k ranní projížďce. Pozdní večer pak přinesl víceméně dlouhé debaty u piva či seznamování, ale i těšení na sobotu.

Sobotní ráno nepatřilo zrovna mezi nejpříjemnější, neboť se vstávalo brzy s ohledem na snídani a hlavně rozpravu. Po snídani jsme se odebrali přes hlavní bránu k info stánku, kde měla právě proběhnout ona rozprava. Jenže u závory bylo vidět, jak Michal nestíhá odbavovat nekončící konvoj přijíždějících MX-5, a proto bez váhání jsme nabídli s Milanem pomocnou ruku.

V koloně stála i kamarádka Roméz z Vysočiny, která se přijela podívat na sraz MX-5. Vyčkal jsem, až zanechá svou Mazdu 3 sedan (BL) na parkovišti určené pro ostatní a společně se vydali poslechnout rozpravu. Mikrofonu se zhostil druhý z hlavních organizátorů, Adam Sandmann, který přivítal všechny přítomné, mezitím Michal odbavoval na bráně další MX-5, a předal slovo Oťasovi, jenž měl na starosti trasu projížďky, slalom, apod. Sdělil nám veškeré pokyny, které je třeba dodržovat v provozu při projížďce a u slalomu zase podotkl, že jde o srandu a nikoliv závody na krev. Na závěr ještě zdůraznil, že absolutní přednost v kolonách mají tzv. blokaři, kteří zastavují silniční provoz pro bezproblémové projetí celého konvoje.

Start ranní projížďky byl naplánován na 9:30, ale došlo k mírnému zpoždění, poněvadž se čekalo na srovnání všech vybraných vozů do jednoho velkého „hada“ a pak se mohlo teprve vyrazit. Trasa měla být cca 100 km dlouhá a na ranní trasu se vydalo celkem 107 vozů MX-5. Bohužel po krátkém výjezdu z kempu se naše kolona roztrhla, ale i tak jsme si s Roméz užívali krásné zatáčky Královéhradeckého kraje a shledali jsme se všichni až na úpickém náměstíčku.

Zde proběhla menší zastávka, focení aut a pokračovalo se dále směrem na Náchod. Tady však nastal menší dopravní kolaps, poněvadž stovku aut jen tak nenaskládáte rychle na čerpací stanici, kde měla být půlhodinová pauza, ale nakonec byla sotva desetiminutová, protože jsme se zkrátka nevešli všichni a brzdili jsme provoz. Pak už se jelo přímo do kempu a na parkovišti u hotelu se druhá půlka MX-5 oddávala slalomu.

Ten se jel stylem, že před jízdou byla s řidičem projita trasa na náčrtu a ukázáno, že časomíru si spouští a vypíná řidič sám na starých ruských stopkách (podobné používají například šachisté). Bylo však úsměvné, jak někteří zastavili daleko od stopek a nemohli se natáhnout z auta (smích) anebo v záplavě emocí stiskli víckrát a tím pádem se jim čas vynuloval (smích). Naše menší parta se pak vydala do nedaleké restaurace na „tropický“ oběd.

Po něm jsme se vrátili zpět do místa dění a jenom přihlíželi, jak se druhá půlka MX-5, které se přihlásily na odpolední projížďku, řadí k odjezdu. Mezitím účastníci, kteří se byli projet už dopoledne, se odebrali zas na plochu k hotelu, aby oni se pro změnu zúčastnili slalomu. Tohle mi přišlo geniálně promyšlené, neboť necelé tři stovky MX-5 nelze vtěsnat do jednoho konvoje a neomezit tak silniční provoz. Proto se celkový počet rozdělil na poloviny a jedna byla na projížďce, druhá na slalomu a pak naopak.

Jakmile se vrátily posádky z odpolední projížďky, která proběhla už bez potíží oproti dopolední, a odjeli všichni přihlášení slalom, nastalo menší repete pátečního večera. Jinými slovy, tolik MX-5 zkrátka neseřadíte během pěti minut, a to ještě podle generací :-). Jelikož nepatří hlavní organizátoři mezi nováčky v pořádání srazů, zvládlo se to poměrně rychle a nebyl vidět ani stres, dokázali se i bavit s řidiči i mezitím, co si je korigovali do řad. Po úspěšném postavení všech MX-5 tzv. na značky mohly přijít na řadu rozhovory s významnými osobnostmi a zároveň poděkování.

V podvečer si vzal slovo opět Adam Sandmann, aby udělal resumé sobotního programu a zároveň nás navnadil na vyhlášení soutěží, ale také bohaté tomboly. Než však k tomu došlo, přišlo na řadu poděkování zejména Oťasovi, který je v čele českého fanklubu MX-5 cirka dvacet let a za tu dobu dokázal uspořádat mnoho povedených srazů, na které vzpomínají dodnes jeho účastníci. Navíc Oťas zná MX-5 do posledního šroubku, a proto už dlouhá léta je opravuje pod rodinnou firmou Guru Racing Garage, sídlící v Praze, a není překvapením, že jezdí k němu na servis i lidé z druhé strany republiky. Proto si zasloužil ocenění na takové akci, která vznikla opět i díky němu, z rukou Adama i svého syna Michala. Následný dlouhý potlesk od všech přítomných byl pak jen třešničkou na dortu, krásný okamžik.

Následně Oťas předal slovo Jirkovi Lášovi, pravda, málokomu tohle jméno něco řekne. Takže pro pořádek, Jirka Láša, coby Autolaros Speed Ostrava (prodejce vozů Mazda a Hyundai), stál za úplně prvním srazem vozů Mazda MX-5 v České republice, který se uskutečnil v roce 1999. Skrze mikrofon prozradil přítomným: „Tenkrát nám dojelo „neuvěřitelných“ 13 aut a mysleli jsme si, co jsme dokázali za super sraz, a teď? Vidím tady několikanásobně vyšší počet MX-5 a nenapadlo by mě v tom ’99, že se tohle někdy stane. Jsem rád, že mají MX-5 takovou základnu a komunitu v Česku a že tomu mohu být sám svědkem“.

Vedle Jirky stál Honza Červenka, ano, ten skvělý člověk, ale i novinář, který stál v čele časopisů jako SPEED nebo Top Gear. Není divu, že i on přijal pozvání na akci 20 let s MX-5, jelikož ve zmíněném roce (1999) byl jedním z účastníků na Jirkově srazu, kam dorazil tehdy s novinářskou modrou MX-5 (NB) 10th Anniversary jako horkou novinkou Mazdy. I on dostal slovo a v podstatě zopakoval to, co pronesl Jirka a nostalgicky zavzpomínal na jeho testovací týden s „Annie“. Krom toho na podium pozval i Adamova tátu, aby promluvil do duše všem majitelům MX-5 ohledně čištění odvodňovacích kanálků, jinak nám to prostě bude neustále hnít… :-).

Po rozhovorech a děkovné řeči nastal okamžik, na který čekaly spíše doprovody majitelů MX-5, a to vyhlášení soutěží i tomboly. Musím říci, že jsem nezažil dlouho takhle nadupanou tombolu z pohledu cen. Při vyhlašování pochopitelně panovala nervozita a maximální koncentrace na lístečky, protože bylo možné si odnést například rollbar, tematická trička, profi hevery, různé dárkové poukazy, zaplacené registrace na klubový sraz, ale i reklamní předměty od Mazdy. Bylo toho opravdu tolik, že už si nedokážu na vše vzpomenout :-).

Úderem osmé hodiny večerní byl oficiálně ukončen sraz, takže někteří se odebrali do svých domovů, ale samozřejmě zábava nadále pokračovala a jak už to bývá zvykem, vše se muselo náležitě oslavit a není překvapením, že až do ranních hodin (smích). Dále bych to asi nerozebíral, ale byl jsem nadšen z jedné věci – že i když šlo už o volnou zábavu s alkoholem, nepochytil jsem žádný incident mezi členy nebo jiný problém. Vážně mě zaujalo, jak se umí členové ovládat, neřvat po sobě a chovat se i kultivovaně se společenskou únavou. Bylo zkrátka vidět, jak se všichni náramně baví a užívají si přítomnost lidí se stejným zápalem pro věc.

Nedělní ráno, potažmo dopoledne, už tak veselé nebylo (smích), ale pomalu se odjíždělo domů a kdo mohl, tak pomáhal organizátorům ještě s veškerým úklidem. A opět se ukázala síla komunity, protože se snažila většina zapojit do nějaké pomoci a při pohledu na loučení některých jedinců bylo znát, že si našli nové přátelé do budoucna a takhle to má vypadat!

Co říci na závěr? Smekám před organizátory, protože dokázali něco, co se tady jen tak nevidí a nevěřím tomu, že by se našel člověk, který si tento víkend neužil. Celý program byl řádně promyšlen a zabezpečen tak, aby nedošlo k nějakému průšvihu, a hlavně pochvalu si zaslouží i ostřílení blokaři, kteří umožnili průjezdy konvoji MX-5.

Ač se to zdá neuvěřitelné, na sraz dorazilo dohromady 287 MX-5, z toho 80x NA, 146x NB/NBfl, 28x NC a 33x ND. Nikdo nečekal takový počet ani samotní organizátoři, ale svědčí to o tom, že měli vše skvěle připravené, jasně, byly tam nějaké drobné chybičky, které nejdou ovlivnit, ale hlavně zas a znovu, ta komunita je silná a dojelo je podpořit mnoho lidí z klubu. Nezbývá než všem z organizačního týmu pogratulovat a hlavně poděkovat za nejlepší sraz roku 2019. Osobně doufám, že něco podobného se uskuteční i k 25. výročí klubu MX-5, byl to opravdu nářez!

Použité fotky v článku jsou od Ondřeje Kroutila/Steering Media a Katky Plaché.


KOMPLETNÍ ALBUM FOTOGRAFIÍ BY ONDŘEJ KROUTIL

KOMPLETNÍ ALBUM FOTOGRAFIÍ BY KATKA PLACHÁ

Jiří Diviš

Jiří Diviš

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. Více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít